Jak vlastně fotoaparát funguje?

Po stisknutí spouště se otevře na okamžik závěrka a na čip, nebo film proniknou paprsky světla, které na tomto světlocitlivém materiálu vyvolají chemické změny podle intenzity a barvy dopadajícího spektra. Tím jsou zaznamenány hrubá data a ty je ještě nezbytné dále zpracovat, tedy vyvolat. Pokud dále zmíním čip, platí to samé i o filmu u analogového přístroje.

Při otevření závěrky tedy vstupují do hry tyto vlastnosti:

1) Clona

Clona = velikost nastaveného zaclonění

Označuje se písmenem f, nastavujeme jí velikost otvoru, kterým prochází světlo na čip. Čím je toto číslo f vyšší, tím je zaclonění objektivu větší a tím pádem je propuštěno méně světla.

Dále platí pravidlo, čím více zacloníme, tím více času potřebujeme k zaznamenání scény. Pokud nemůžeme, nebo nechceme použít delší čas, musíme zvýšit citlivost (ISO). Další pravidlo říká, čím menší clona, tím menší hloubka ostrosti.

2) Čas expozice

Čas expozice udává, na jak dlouho otevřeme závěrku.

Doba expozice určuje, po jakou dobu budou světelné paprsky dopadat na čip. Čím delší čas nastavíme, tím více světla dopadne na čip. Tato doba bývá ve zlomcích sekundy, tedy pokud na fotoaparátu nastavíme čas 200, znamená to, že závěrka bude otevřená jednu dvousetinu sekundy. Většina fotoaparátů umožňuje nastavit čas v rozmezí od 1/3200 s do 30 s, nebo funkci otevřené závěrky, kdy expozici ukončíme opětovným stisknutím spouště, označována většinou BULP. Při za špatných světelných podmínek použijeme delší časy, na sluníčku naopak krátké. Čas má vliv zejména na:

• světlost fotografie
• ostrost fotografie

Při pořízení této fotografie jsem použil delší čas, díky kterému i když byla tma, je celý snímek prosvětlený a zároveň byl zdůrazněn pohyb tramvaje.

Pro běžnou scénu bývá rozumný čas kolem 1/100 vteřiny, většina lidí udrží v ruce bez rozmazání čas 1/60 vteřiny, pod 1/10 vteřiny již nikdo nerozmazaný obrázek z ruky nevyfotí – je třeba použít stativ. Sportovní záběry a např. zvířata v pohybu potřebují čas kratší než 1/250 vteřiny, ale – jak je uvedeno výše – pro tak krátký čas potřebujeme málo zacloněný, pokud možno světlý objektiv a citlivý snímač.

3) ISO

ISO udává citlivost čipu.

Čip samozřejmě není možné zcitlivět, ale je možné zesílit signál, který z čipu vychází. Čím je ISO vyšší, tím méně světla potřebuje na zachycení scény a lze použít i kratší časy. Daní za vyšší citlivost však bývá vznik šumu.

Jak s těmito údaji pracovat?

Pokud máme nastavené ISO na běžnou hodnotu 100 pro denní světlo a chceme zhotovit dva stejné snímky s různým nastavením clony a času, je to možné. Ale pokud přidáme clonu, vpustíme tím méně světla a tím pádem musíme prodloužit čas, aby se expozice vyrovnala. Tímto ovlivňujeme ostrost / rozmazání pohybu, hloubku ostrosti, prosvětlení fotografie atp.

Noční foto: Zde máme čtyři totožné snímky, které se liší pouze nastavením clony (a tím pádem i času). Všimněte si jaký má nastavení clony vliv na způsob zachycení pouličních lamp.

Scénické režimy

Jsou mezičlánkem mezi plně automatickým a manuálním režimem. Tyto volby jsou vždy na fotoaparátu dobře dostupné a nastaví fotoaparát ideálně pro zvolenou scénu. Tedy například u režimu portrét nastaví nižší clonu, při režimu sport krátký čas atp.

Na závěr

Rád bych dodal, že nejdůležitější na fotografování není ani zdaleka vybavení nebo špičková technika, ale schopnosti fotografa a hlavně příležitost, kterou většinou musíte aktivně vyhledávat. Přeji dobré světlo!