Nářadí se spalovacím motorem

9.2.3

Nářadí se spalovacím motorem

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Mechanizované nářadí se spalovacím motorem je nářadí ručně držené nebo vedené a ovládané, včetně strojů a strojků malé mechanizace, kde je pohonnou jednotkou spalovací motor.

Nářadí musí být provedeno tak, aby zajišťovalo bezpečné upínání nástroje a aby nepřipouštělo styk obsluhy s pohybujícími se částmi mechanického ústrojí, popřípadě nástroje. Části sloužící k uchopení a držení musí být tvarovány tak, aby nedocházelo u pracovníků k nadměrné únavě a deformacím rukou. Rukojeti ručně ovládaných strojů a nářadí se musí udržovat v čistotě. Většina nových strojů a nářadí je vybavena speciálními protivibračními rukojeťmi, které jsou odpruženy pružinami.

Nářadí (stroj) lze používat jen k pracím, ke kterým je určeno a v polohách, které jsou stanoveny v návodu k používání. Nářadí a stroje se spalovacím motorem se nemají používat v prostorách, kde obsluha nemůže zaujmout při práci bezpečnou polohu. S nářadím a strojem se spalovacím motorem nelze pracovat v prostorách s nebezpečím výbuchu.

Nařízení vlády č. 378 /2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Nařízení vlády č. 101 /2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

ČSN ISO 11102-1 (09 7701) Pístové spalovací motory – Spouštěcí zařízení s ruční klikou – Část 1: Bezpečnostní požadavky a zkoušky (98)

Návody k používání

Možná nebezpečí, plynoucí s používání nářadí se spalovacím motorem:

• náraz obsluhy o okolní pevné překážky,

• zasažení obsluhy pohybujícími se částmi nářadí,

• požár, výbuch pohonných hmot (par), ekologické škody,

• působení výfukových plynů (teplota, obsahují škodlivé látky, zejména CO),

• popálení při dotyku s horkými povrchy motoru a výfuku,

• úder, naražení obsluhy, úder startovací klikou při startování,

• ohrožení očí a obličeje obsluhy vymrštěním cizích těles ze zpracovávaného materiálu,

• otrava výfukovými plyny,

• pád obsluhy při práci s nářadím na žebříku apod.,

• prašnost, ohrožení dýchacích cest, uvolňování jedovatých látek při zpracování kovů, působení jemného prachu při zpracování kamene,

• hlučnost,

• vibrace přenášené na ruce obsluhy u nářadí a strojů držených v rukou.

Nářadí se smí odkládat, přenášet nebo opouštět, jen když je v klidu. Je-li nářadí opatřeno odstředivou spojkou, je nutno dbát na to, aby spojka a volnoběh byly správně seřízeny. Při volnoběhu nesmí odstředivá spojka samovolně zapínat pracovní ústrojí. Výfukové potrubí musí být udržováno volné, bez cizích předmětů.

Obsluha musí při práci používat přiléhající oděv, bez volně vlajících částí, rozepnutých rukávů apod. a stanovené OOPP a to především chrániče sluchu, pevnou pracovní obuv, ochranné brýle (zpravidla proti vymrštěným kamenům, drobným částicím zpracovaného materiálu, zasažení prachem apod.) a rukavice, podle druhu nářadí a stroje a možnosti ohrožení dle návodu k používání.

Protože výfukové plyny obsahují škodlivé látky (zejména CO), nesmí se se strojem pracovat v uzavřených, nevětraných místnostech a v blízkosti hořlavin. Je zakázáno dotýkat se horkých dílů motoru (nebezpečí popálení).

Motor nářadí musí být vypnut:

• při ukončení práce, při odkládání nářadí,

• při provozních přestávkách,

• před opravou a údržbou,

• před výměnou nástroje.

Pří práci s nářadím se spalovacím motorem jsou zakázány následující manipulace:

• provozovat nářadí bez bezpečnostních zařízení, zejména s nenamontovanými a nefunkčními kryty, které chrání svěrná, tlačná a jiná nebezpečná rotující místa (hnací hřídel, řemen s řemenicí, řetěz s řetězovým kolem, kladka apod.),

• dotýkat se motoru, tlumiče a výfukového potrubí za chodu motoru nebo bezprostředně po jeho vypnutí (nebezpečí popálení),

• ponechávat běžet stroj bez dozoru,

• mít motor stroje v chodu v blízkosti otevřeného ohně,

• kouřit při čerpání paliva i provozu stroje,

• v blízkosti horkého motoru umísťovat hořlavé předměty a používat hadry a jiné čistící látky obsahující hořlavé kapaliny.

Nádrž nářadí se spalovacím motorem se nesmí otevírat za chodu motoru, je-li motor horký, dále pak není-li stroj ve vodorovné poloze, také v blízkosti otevřeného ohně a v blízkosti silných vysílačů.

Před nastartováním musí obsluha zkontrolovat těsnost palivové soustavy a zda je nádrž bezpečně uzavřena originálním uzávěrem.

Startování se provádí dle druhu startovacího zařízení (vratný, zákluzný startér, startovací šňůra, startovací klika, el. startér) způsobem popsaným v návodu k používání. Při startování musí být nářadí nebo stroj se spalovacím motorem postaveno na pevném podkladě, popř. přidržováno rukou. Startovací šňůra nesmí být při startování omotávána okolo ruky.

Nikdy se nesmí startovat zahlcený benzinový motor s vyjmutou svíčkou, palivo zachycené ve válci by prudce vystříklo z otvoru pro svíčku. Nesmí se testovat, zda svíčka jiskří, je-li motor zahlcen, nebo je-li cítit pach po benzinu (náhodná jiskra by mohla vznítit benzinové páry!).

Stacionární motory musí být při uvádění do chodu na stabilní, rovné ploše, je-li motor nadměrně nakloněn (vychýlen od svislé roviny), může dojít k úniku paliva a k nesprávnému mazání i při maximální hladině oleje.

K pohonu nářadí se spalovacím motorem nesmí být používáno benzinu s nebezpečnými látkami jako přísadami. Před plněním nádrže palivem musí být vypnut motor. Je zakázáno doplňovat palivo do horkého motoru a v blízkosti otevřeného ohně. Nádrž se nesmí přeplňovat (obsah nádrže uveden v návodu k obsluze). Při doplňování paliva musí pracovník dbát na to, aby nedošlo k rozlití paliva.

Zbytky vyteklého nebo vystříknutého paliva se musí vždy neprodleně setřít a bezpečně zlikvidovat. V případě úniku paliva z nádrže je nutno ihned zjistit příčinu a závadu odstranit. Palivo (benzin – pohonná směs) se může doplňovat jen v dobře větratelných prostorách tj. na venkovním prostranství nebo v dobře větrané místnosti.

Výpary paliva jsou těžší než vzduch a shromažďují se u země. Pracovník nesmí vdechovat benzinové páry. Po natankování musí být palivová nádrž těsně uzavřena uzavíracím šroubem nebo víkem.

Benziny silně odmašťují pokožku a opakovaný kontakt způsobuje její zarudnutí, olupování, praskání a trhliny. Dráždí sliznice a mohou být zdrojem přecitlivělosti (alergie). Lehčí otrava se projevuje nevolností, pocitem omámení, sníženou pozorností, bolestmi hlavy a únavou. Ve volném prostoru a ve směsi se vzduchem se benzinové páry rychle vypařují, jsou snadno vznětlivé a vytváří výbušné směsi. Páry jsou třikrát těžší než vzduch.

Zdravotní klasifikace benzinu:

• Karc. kat. 2 R 45 Může vyvolat rakovinu

• Xn R 65 Zdraví škodlivý, při požití může vyvolat poškození plic

• S53: Zamezte expozici – před použitím si obstarejte speciální instrukce

• S45: V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení)

Charakteristika:

Benzin je složitá směs separovaná nejčastěji z ropy, obsahuje především parafinické uhlovodíky C 4 až C 12, ale i určitý podíl aromátů, zejména benzenu, toluenu a xylenu.

Příznaky otravy:

Akutní otrava se projevuje narkotickým účinkem, bývají pozorovány křeče, slinotok, zvracení a poměrně rychlá ztráta vědomí. Snadno dochází k aspirací se vznikem aspirační pneumonie. Bývají poškozeny ledviny a játra. Kůží se vstřebává málo, páry mají mírně dráždivý účinek.

Chronická expozice se projevuje zánětem spojivek, dýchacích cest, třesem a zvětšením štítné žlázy. Jsou změny nálad, apatie, zapomnětlivost a depresivní nebo manické stavy. Karcinogenní účinek je připisován benzenu.

Kůži benzín odtučňuje, dráždí.

První pomoc:

Podle obecných zásad poskytování první pomoci zajistit základní životní funkce (dýchání, činnost srdce) a dále:

• zasažení kůže (odstranit nasáklý oděv a oplachovat kůži proudem vody, pak mýdlem a znovu opláchnout dostatečným množstvím vody, oplachovat cca 10–15 min),

• zasažení očí (vyplachovat oči proudem vody cca 10 min, odborné oční vyšetření),

• při nadýchání (přerušit expozici, vyvést postiženého na čerstvý vzduch),

• při požití (nevyvolávat nikdy zvracení, dle obecných zásad poskytování první pomoci).

Před přepravou a manipulací se strojem nebo jeho uložením v uzavřených prostorách je nutno nechat motor vychladnout (nebezpečí popálení nebo požáru). Palivový ventil se musí přesunout do uzavřené polohy a motor umístit vodorovně, aby z něho nevyteklo palivo. Před transportem a skladováním nářadí se spalovacím motorem má být nádrž paliva vyprázdněna. Nářadí a stroj je nutno skladovat na bezpečném místě, chráněném před zásahem cizích osob a před stykem s dětmi.

Seřizování, čistění, mazání a opravy nářadí smějí být prováděny, jen je-li nářadí v klidu. Nemá se provádět otáčením strojním zařízením, které je napojeno k motoru, pokud není vytažen zapalovací kabel ze svíčky (může dojít k nechtěnému spuštění motoru a následnému pohybu strojních zařízení a k úrazu pracovníka).

K čistění součástek stroje (např. vzduchový filtr) se nesmí používat benzin nebo hořlavá rozpouštědla a ředidla, zvláště v uzavřených prostorách. Výpary z těchto hořlavých kapalin mohou vybuchnout.

Před prováděním údržby strojů resp. nářadí s benzinovými motory se musí rozpojit svíčka, aby bylo vyloučeno náhodné nastartování. Po výměně nebo vyčistění svíčky se musí svíčka důkladně zatáhnout, protože volná svíčka se může nadměrně ohřát a způsobit poškození motoru. Nářadí a stroj se musí pravidelně udržovat v rozsahu stanoveném návodem k používání. Opotřebované a poškozené díly se musí včas vyměnit za originální náhradní díly nebo díly určené výrobcem v návodu k obsluze. Při práci se musí používat jen originální nástroje. Nesmí se používat nadměrně opotřebované nebo poškozené nástroje.

Pracovní nástroje musí být udržovány čisté. U nepoužívaného nářadí resp. stroje musí být uzavřen palivový ventil motoru (je-li jím stroj vybaven) a nářadí (stroj) musí být umístěno odpovídajícím způsobem, na čistém, suchém místě mimo dosah dětí.

Pravidelně 1 x za 12 měsíců se musí provést odborná kontrola technického stavu stroje/nářadí, včetně bezpečnostních a provozních parametrů. Rozsah kontroly je obvykle stanoven v návodě k použití, nestanoví-li jej zaměstnavatel.

Jednotlivé typy nářadí se spalovacím motorem

Typy BTS 930, BTS 935 se spalovacím motorem pro řezání s brusným kotoučem.

Nařízení vlády č. 378 /2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Nařízení vlády č. 101 /2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

ČSN EN 1454 (27 8603) Přenosné ruční pily se spalovacím motorem pro řezání s brusným kotoučem – Bezpečnost (1.99).

Řezací brusky BTS 930, BTS 935 mají max. výkon 3,3 kW, počet otáček volnoběhu je 2500 ot/min, počet otáček při zasunování spojky je 3800 ot/min., počet otáček při snižující se regulaci je 9350 ot/min, jmenovitý počet otáček je 4300 ot/min. Zapalování s omezovačem otáček je elektronické. Objem palivové nádrže je 1,1 m, spotřeba paliva je 1,65 kg/hod. Schválený rozbrušovací kotouč pro max. rychlost 80 m.s^-2 je 300/20,0/5 (vnější průměr/úchytné vrtání/tloušťka), průměr vřetene je 20 mm.

Možná nebezpečí, plynoucí z používání přenosných řezacích brusek typu Wacker:

• zlomení kotouče při nevhodném zatěžování kotouče a při broušení postranní plochou kotouče, odmrštění částic na osobu,

• zpětný vrh ("kickback“) brusky,

• ohrožení očí a obličeje obsluhy proudem jisker, drobných částic, vymrštěním cizích těles z řezaném materiálu,

• otrava výfukovými plyny,

• pád obsluhy při práci s bruskou na žebříku apod.,

• zasažení obsluhy pohybujícími se částmi, odlétajícími úlomky, drobnými částicemi, prachem vznikajícím při řezání,

• pořezání ruky při kontaktu obsluhy s rotujícím kotoučem během broušení,

• pád, úder obsluhy při startování,

• pohmoždění nohou způsobené pádem řezaného předmětu, odhození obrobku, – zranění končetin o okolní pevné překážky,

• požár a výbuch pohonných hmot (par), ekologické škody,

• požár následkem zapálení hořlavého materiálu proudem jisker nebo ohřátým řezaným kovovým materiálem,

• působení výfukových plynů (teplota, obsah škodlivých látek, zejména CO),

• popálení při dotyku s horkými povrchy motoru a výfuku,

• úder, naražení obsluhy, pád odřezaného materiálu na osobu,

• vznícení hořlavých předmětů, kapalin, prachů a par při odlétání žhavých jisker vznikajících při řezání,

• prašnost, ohrožení dýchacích cest, uvolňování jedovaných látek při řezání kovů, působení jemného prachu při řezání kamene,

• hlučnost,

• vibrace přenášené na ruce obsluhy.

Obsluha musí být vhodně ustrojena (přiléhající oděv bez volně vlajících částí, rozepnutých rukávů apod.). Pracovní oděv nesmí mít části s možností zachycování drobných částic materiálu. Nesmí být nošeny kalhoty se záložkami, otevřené kapsy kalhot či blůzy, zejména při broušení kovů).

K ochraně rukou musí být používány pevné kožené rukavice. K ochraně nohou je nutno používat holeňovou obuv (polovysoké boty) s protiskluznou podešví, s bezpečnostní tužinkou (špičkou).

K vyloučení zranění očí, obličeje zasažením odlétajícími úlomky, drobnými částicemi a prachem vznikajícím při řezání musí obsluha používat OOPP k ochraně zraku – brýle. Protože při řezání kamene apod. materiálu za sucha vzniká jemný prach, musí obsluha používat OOPP k ochraně dýchacích cest. Dle potřeby musí obsluha používat ochrannou přilbu (na základě vyhodnocení rizik zaměstnavatelem).

Před startováním musí obsluha ověřit bezvadnou funkci, řádný provozní stav brusky, stav kotouče, vsazené ochranné kryty (zejména kryt rozbrušovacího kotouče), pevně namontovanou ochranu klínového řemene, správné napnutí klínového řemene, lehkost plynové páky, funkci blokování plynové páky, čisté a suché rukojeti, funkce kombinovaného spínače. Nesmí se používat nadměrně opotřebované, poškozené,vylomené kotouče. Podle druhu řezaného materiálu musí být volen odpovídající typ kotouče. Řezací bruska smí být uvedena do provozu jen po kompletním sestavení a prověření.

Před startem musí obsluha zaujmout bezpečnou polohu, levá noha se vždy vloží do rukojeti a madlo se obejme palcem, jiné startovací techniky nejsou přípustné. Bruska musí být při uvádění do chodu pevně zapřena a držena, kotouč musí přitom zůstat volný.

Při startování musí obsluha vyloučit přítomnost osob v ohroženém prostoru a dbát, aby se řezací kotouč nedotýkal země ani žádných předmětů a volně se otáčel. Startovat je možno jen na rovném podkladě. Při spouštění brusky musí být všechny ovládací prvky ve správné poloze.

Na brusku se používají dva druhy kotoučů – na kov (řez za horka) a na beton (řez za studena).

U brusky se musí používat nepoškozený vhodný kotouč, který musí být správně upnut. Lze používat jen řezací kotouče, které jsou pro brusku určené tj. rozbrušovací kotouč průměr 355 mm, pro obvodovou rychlost při max. počtu otáček 80 m/s2 (4370 m/min) a resp. průměru 300 mm (300/20/5 – vnější průměr/úchytné vrtání/tloušťka) do 5100 m/min. Vnitřní vrtání kotouče musí odpovídat hřídeli brusky. Větší vnitřní vrtání musí být vyrovnáno distančním kroužkem (součást dodávky kotouče).

Obsluha musí před upnutím řezacího kotouče ověřit jeho vhodnost pro brusku a prohlídkou ověřit neporušenost řezacího kotouče. Neporušenost kotouče se po nasazení provádí za chodu zvukovou zkouškou kusem dřeva). Nesmí dojít k překročení max. dovolené obvodové rychlosti a počtu otáček. Při použití diamantového kotouče se musí dbát na šipku směru otáčení. Diamantové kotouče nejsou vhodné ke zpracování kovů.

Upevňovací šrouby kotouče se vždy utahují momentem 30 Nm, jinak může dojít k přetočení kotouče. Nový kotouč musí být před prvním řezáním po dobu 60 sekund testován při max. počtu otáček, přičemž v rozšířeném akčním okruhu kotouče se nesmí nacházet žádná osoba ani žádná část těla.

Před zahájením práce obsluha přezkouší brusku, zejména správnou funkci ovládání plynu včetně pojistky plynové páky a seřídí volnoběh dle návodu. Denně před použitím musí obsluha vizuálně brusku zkontrolovat a přesvědčit se o stavu řezacího kotouče a zda je kotouč pevně a správně upevněn. Obsluha musí brusku správně a pevně držet oběma rukama, pravou rukou drží zadní rukojeť a levou rukou madlo. Rukojeti mají být pevně obejmuty palcem (hmotnost typu BTS 930 je 9,7 kg, typu BTS 935 je 9,9 kg).

Po uvolnění plynové páky řezací bruska ještě krátkou dobu běží (doběhový efekt).

K zastavení lze dle potřeby použít zastavovací spínač. S běžícím motorem je možno přecházet jen na kratší vzdálenost, směrem dopředu. Při používání brusky je nutno vyloučit polohu nad rameny, nad hlavou a v hlubokém předklonu. Při nasazení a odklánění brusky má obsluha podřepnout.

Obsluha musí dbát, aby se při řezání v pracovním prostoru řezání nezdržovala žádná osoba a to zejména před kotoučem ve směru proudu jisker a ubíraných částeček materiálu.

Brusku je nutno vést tak, aby se v rovině kotouče (prodlouženém akčním radiu) nenacházela žádná část těla obsluhy.

Dle potřeby je nutno oblast řezání před řezáním očistit od cizích těles (kamenů, hřebíků apod.). Při přiřezávání materiálu na délku je nutno použít bezpečnou podložku a v případě potřeby zajistit materiál proti nechtěnému pohybu. Řezaný materiál však nesmí být přidržován nohou nebo jinou osobou. Materiál rotačního tvaru (kulaté předměty) se musí zajistit proti přetočení.

K zpětnému vrhu (nárazu) brusky může dojít, jestliže se k řezání použije horní část rozbrušovacího kotouče. Bruska se stane nekontrolovatelnou, s vyšší energií se vymrští, resp. se zrychlí ve směru obsluhy brusky. K zabránění zpětného vrhu je třeba dbát následujících zásad:

• neřezat horní částí kotouče,

• při nasazení kotouče do již načatého řezu dbát zvýšené opatrnosti,

• tah vznikne, jestliže se řez zúží (trhlina nebo napjatý materiál),

• řezání a nové nasazení do již načatého řezu provádět vždy s maximálním počtem otáček,

• řezaný materiál je nutno zajistit tak, aby řezané místo bylo pod tahovým napětím, aby kotouč při dalším řezáním neuvízl,

• na začátku řezání je nutno vést řezací kotouč vždy velmi opatrně, vyvarovat se trhavému nasazení,

• nikdy se nesmí řezat více kusů materiálu současně,

• při řezání musí obsluha dbát na to, aby se kotouč nedotkl jiného kusu materiálu.

Před zahájením řezání musí obsluha zkontrolovat možné zdroje nebezpečí (elektrické kabely, hořlavé látky) a dle potřeby se nebezpečný prostor vyznačí výstražnými značkami nebo zábranami a upraví kluzké a mokré plochy (nebezpečí uklouznutí). Při práci s bruskou musí být zajištěno dostatečné a správné osvětlení.

V průběhu řezání musí obsluha dbát na svou bezpečnou pracovní polohu. Ob sluha se nesmí dotýkat motoru pokud motor běží nebo bezprostředně po jeho vypnutí (nebezpečí popálení o horký povrch) a nesmí za chodu motoru přibližovat ruce do blízkosti kotouče.

S bruskou je třeba manipulovat tak, aby nebyly vdechovány výfukové plyny. V případě zjištěných zjevných a slyšitelných změn při práci s bruskou musí obsluha motor okamžitě vypnout a kotouč překontrolovat. Motor brusky musí být také vypnut při pracovních přestávkách a po ukončení prací a bruska odstavena tak, aby byl kotouč volný a nemohl nikoho ohrozit.

Doplňování paliva se musí provádět na bezpečném a rovném pracovním místě, nikoliv na lešení, na neupraveném terénu apod. Je nutno zabránit přímému kontaktu pokožky a očí s benzinem a minerálními oleji a vdechování palivových výparů.

Doplňování paliva se nesmí provádět v uzavřených prostorách, výpary paliva se shromaždují u země (nebezpečí výbuchu). Při plnění palivové nádrže (objem 1,1 l) musí být motor vždy vypnutý a vychladlý, nesmí se doplňovat palivo v blízkosti otevřeného ohně. Při doplňování paliva je nutno dbát na to, aby nedošlo k rozlití paliva a aby nestékalo na horké části motoru. Jestliže se palivo rozlije, musí se bruska okamžitě očistit. Dle potřeby je nutno používat vhodnou podložku, aby se palivo nedostalo do půdy. V případě kontaktu paliva s oděvem se musí oděv okamžitě vyměnit.

Po doplnění paliva se musí nádrž spolehlivě a těsně uzavřít víkem. Startování brusky se musí provádět nejméně 3 m od místa doplňování pohonných hmot, avšak nikoliv v prodlouženém akčním okruhu, směru letu jisker. Při míchání správné směsi benzinu a oleje (50 : 1) je nutno do míchací nádoby nalít nejdříve olej až poté benzín. Palivo (benzin) je možno skladovat a uchovávat jen v k tomu schválených nádobách.

Obsluha musí průběžně provádět kontroly těsnosti palivového systému (palivové nádrže, hadice, potrubí) a poškozené části neprodleně vyměnit (nebezpečí exploze).

S bruskou se nesmí dlouhodobě řezat v uzavřených, nevětraných prostorách s ohledem na působení výfukových zplodin obsahujících CO (nebezpečí otravy).

V případě řezání v blízkosti suchých travnatých ploch musí mít obsluha k dispozici hasící přístroj. Běžící bruska se nesmí umísťovat do suché trávy nebo na hořlavé předměty (horký tlumič výfuku).

Obsluha musí věnovat zvýšenou pozornost při dokončování řezání. Všechny práce se musí provádět klidně a rozvážně.

Při opuštění brusky a před přenášením brusky (změně pracovního místa obsluhy) na delší vzdálenost musí obsluha zastavit a vypnout motor. Řezací kotouč se přenáší za rukojeť tak, že bruska směřuje dozadu. Nutno se vyvarovat kontaktu s horkým tlumičem hluku. Při přepravě brusky je nutno zajistit bezpečnou polohu brusky, aby neuniklo palivo.

Před přepravou a uložením nářadí se musí kotouč demontovat a chránit před poškozením. Před přepravou a manipulací s bruskou nebo jejím uložením v uzavřených prostorách je nutno nechat motor vychladnout. Při skladování musí být kotouče chráněny před poškozením, kotouče se skladují položené, čisté a suché. Při delším skladování se vyprázdní palivová nádrž a karburátor.

Kovy jsou vlivem rotace kotouče v místě dotyku rozehřívány a taveny. Ochranný kryt je nutno vychýlit co nejvíce za řezem dolů k usměrnění odlétávání jisker co možná nejvíce dopředu od obsluhy.

Po určení a označení směru řezání obsluha nasadí ochranný kryt na materiál se středním počtem otáček a až je vyznačena vodící drážka, dále řezat na plný plyn, se zvýšeným tlakem.

Řez se vede přímo a svisle, není dovoleno kotouč namáhat na ohyb (nebezpečí jeho zlomení). Bezpečného a rovného řezu lze dosáhnout tak, že řezací kotouč táhneme, resp. jestliže bruskou pohybujeme sem a tam. Bruska se nesmí do materiálu zasunovat.

Masivní kulaté tyče a trubky většího průřezu se řežou postupně. Slabé trubky je možno řezat jednoduše snižujícím se řezem.

K zabránění zkroucení se kotouč nesmí nechat klesnout příliš hluboko do materiálu. Řezat je nutno plošně kolem obvodu trubky. Opotřebované řezací kotouče s malým průměrem mají při tomtéž počtu otáček menší obvodovou rychlost a řežou proto hůře.

Dvojité nosníky "T“ a ocelové úhelníky se řežou postupně. Pásová ocel a ocelové desky se řežou jako trubky – plošnými tahy s delšími řeznými plochami. Materiál, který je napnut (podepřený nebo zazděný), je nutno nejdříve na tlakové straně opatřit zářezy a potom řezat z tlakové strany, aby kotouč v materiálu nebyl sevřen. Řezaný materiál musí být zajištěn proti pádu.

Při řezání je nutno vyloučit porušení pevnosti kotouče nadměrným a nestejnoměrným přítlakem, zabránit bočnímu tlaku na kotouč a neměnit směr řezu. Kotouče mohou být při řezání zatěžovány jen v radiálním směru. Nesmí se nikdy používat postranní plochy kotouče k broušení (nebezpečí zlomení kotouče).

V případě možného napětí materiálu je nutno, aby obsluha byla připravena na zpětný vrh a zajistila si předem možnost úniku.

Zvláštní opatrnosti je nutno dbát na vrakovištích u nevyrovnaných stohů materiálu. Napjatý, sklouzávající nebo prasklý materiál je nevypočitatelný.

Řezání materiálů obsahujících azbest je přípustné jen za dodržení ochranných opatření, zejména proti působení prachu (viz § 41 zákona č. 258/2000 Sb. ve znění pozd. předpisů, § 5 vyhl. č. 432/2003 Sb., ohlášení, plán prací, školení, správné pracovní postupy, ochranná opatření a kontrola jejich dodržování).

Při řezání maltové omítky, betonu a jiných stavebních hmot vzniká jemný prach, proto se má řezat za mokra. Při řezání za mokra obsluha nejdříve vypne vodní rozprašovač a pak nechá brusku nejméně 30 sekund běžet, aby mohla být odstředěna voda (opatření k zabránění koroze).

Při řezání předpjatých nebo armovaných betonových sloupů je nutno se řídit předem stanoveným technologickým postupem. Na řezaném materiálu se označí průběh řezu a po celé délce materiálu se vybrousí na poloviční plyn rýha hluboká cca 5 mm, která slouží k vedení brousícího kotouče při řezání. V případě dlouhých řezů se doporučuje použít vodící vozík, který umožňuje…