Hodnocení svařitelnosti potrubních systémů

14.4.2 Hodnocení svařitelnosti potrubních systémů

Ing. Miloš Sova, CSc.

Jako příklad postupu posouzení vzájemné svařitelnosti vezměme postup podle ISO/TR 11647 pro PE trubky a tvarovky. Zde klasifikace materiálů podle hodnot indexu toku taveniny není zcela dostačující, protože nemůže zaručit kvalitu svařovaného spoje. Nicméně např. pro na tupo materiály s hodnotami indexů toku taveniny mezi 0,3 g/10 minut až 1,3 g/10 minut (zatížení 5 kg) lze předpokládat uspokojivou kvalitu svarů.

Obecně je velmi obtížné ohodnotit kvalitu spojů trubka/tvarovka při použití stejných materiálů, protože zvláště zkoušení dlouhodobých parametrů spoje je velmi náročné a také pochopitelně nákladné. Provést takové posouzení pro různé kombinace materiálů (různé granuláty), popř. různě navržené tvarovky, je pak téměř nereálné a zcela neekonomické.

Přesto jsou ve zkušebních normách definovány zkušební postupy, které umožňují opakovatelným způsobem vzájemnou svařitelnost posoudit a mohou být tak užitečným vodítkem pro praxi. Jsou-li však dva materiály X a Y ohodnoceny jako vzájemně svařitelné při svařování například na tupo, neznamená to ještě, že jsou také vzájemně svařitelné, je-li trubka z materiálu X a tvarovka z Y (nebo obráceně) a použije se jiný druh spoje (elektrosvar, polyfůzní, sedlové)

ISO 13953

Tato metoda je určena vyhodnocení svarů na tupo PE trubek d_n≥ 90 mm stanovením pevnosti v tahu a posouzením typu porušení spoje. Zkušební tělesa se připraví obrobením v podélném směru trubky napříč svařovaným spojem (obr. 1). Přetok v místě svaru před zkouškou může být odstraněn.

Zkušební těleso podle ISO 13953:

Vzorek se zatěžuje v trhacím stroji konstantní rychlostí v = 5 mm/min kolmo ke svaru, stanoví se pevnost v tahu a charakter porušení (křehký nebo tažný lom). Porušení mimo svar se neberou v úvahu.

ISO 13951

Zkušebními vzorky v tomto případě jsou svařované trubky nebo sestavy trubek a tvarovek až do d_n = 250 mm, přičemž volná délka trubky musí 250 mm. Oba volné konce trubky se upnou do trhacího stroje a současně připojí ke zdroji tlaku vzduchu 50 mbar.

Zkušební vzorek se zatíží konstantní silou po dobu 1 h. Velikost zatížení se stanoví podle vztahu:

F = σ × S,

kde F tahová síla [N]

σ tahové napětí rovno 12 MPa ( = 12 N/mm²)

S průřez stěny trubky [mm²]

Po dobu zkoušky se kontroluje vzduchotěsnost v místě spoje. Jestliže po stanovenou dobu 1 h zůstává zkušební těleso bez porušení, začne se zatěžovat rychlostí v = 25 mm/min až po dosažení meze pevnosti trubky (nebo v případě nevyhovujícího výsledku po okamžik vytržení spoje).

ISO 13952

Tato norma popisuje metodu statického…