Ministři odsouhlasili například způsob, jak budou vypadat jednotlivé složky patentového soudu, jak se budou financovat a v jakých jazycích se budou předkládat patentové žádosti (angličtina, francouzština a němčina).

Kde se shodu zatím nalézt nepodařilo, je otázka sídla ústředních orgánů soudu. Mezi kandidáty na sídlo soudu první instance jsou v tuto chvíli Londýn, Mnichov a Paříž, mezi kandidáty na sídlo odvolacího soudu má zatím prominentní postavení Lucemburk a v souvislosti s arbitrážním centrem se hovoří o Irsku, Slovinsku a Portugalsku.

„Evropští podnikatelé, výzkumné laboratoře a výzkumná centra na jednotný patent, který by byl cenově konkurenceschopný s patentem Spojených států, čekali 20 let. To jen dokazuje, o jak důležité věci dnes jednáme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání ministrů komisař pro vnitřní trh Michel Barnier.

Nad vznikem patentového soudu ale visí otazník. Ještě před zahájením tzv. posílené spolupráce, kdy se do přípravy společného patentu pustilo kvůli neshodám pouze 25 zemí EU, totiž Evropský soudní dvůr rozhodl, že vytváření patentového soudu není v souladu s evropským právem.

Prosazování jednotného patentu je určitě krok, který by společnostem podnikajícím ve více státech EU velice zjednodušil život i ušetřil peníze. Nicméně jeho schvalování je téměř nekonečným příběhem. Vždyť stejná agenda patřila i mezi priority českého předsednictví Radě EU v prvním pololetí 2009.

Převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny, a. s.