Biologické činitele jsou živé organismy, včetně těch, které byly geneticky modifikovány, dále buněčné kultury a endoparaziti, které mohou vyvolat jakékoli infekční onemocnění, alergii nebo působit toxicky.

Dlouhodobě přípustné mikroklimatické podmínky jsou takové podmínky, při nichž lze vykonávat práci po celou směnu (tj. 8 hodin), přičemž dlouhodobě únosná doba práce je limitována hodnotou dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže.

Dlouhodobě únosná pracovní tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztraceným potem a dýcháním. Limitní hodnoty jsou stanoveny rozdílně jednak podle energetické náročnosti práce, jednak pro osoby aklimatizované a neaklimatizované.

Dynamická práce je taková pracovní činnost, při níž svalová síla vynakládaná na pracovní pohyb je vystřídána relaxací po době kratší než 3 sekundy.

Expozice je vystavení organismu působení faktorů prostředí (například hluku, vibracím, prachu, záření) nebo účinkům látky. V úvahu se bere objektivně zjištěná (změřená) hodnota zátěže faktory pracovního prostředí a doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven.

Expoziční testy jsou jednou z metod hodnocení míry zátěže lidí chemickými látkami. Hodnocení se opírá o kvantitativní stanovení indikátoru vhodného pro danou chemickou látku ve vzorcích moči, krve, vydechovaného vzduchu a jiných biologických materiálů odebíraných osobám, které byly po definovanou dobu exponovány této látce. Indikátory mohou být sama látka, zplodiny její přeměny v organismu nebo látky charakterizující biochemické změny v organismu vyvolané sledovanou látkou. Expozičním testem je charakterizována expozice všemi cestami vstupu chemické látky do organismu. Referenčními hodnotami pro hodnocení výsledků biologického monitorování jsou hodnoty indikátorů ve vzorcích odebraného biologického materiálu odpovídající takové úrovni expozice chemické škodlivině, při níž je podle současných vědeckých znalostí poškození zdraví exponované osoby nepravděpodobné.

Fyzická zátěž je pracovní zátěž pohybového systému, srdečně cévního a dýchacího systému s odrazem v látkové přeměně a termoregulaci organismu.

Hodnocení rizika je postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů podle současného vědeckého poznání pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitou látkou, dále pro určení, v jakém rozsahu byly, jsou nebo v budoucnu mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Jde o proces kvalitativního a kvantitativního určení rizika při práci pro zdraví a bezpečnost pracovníka , užívá se různých metod a postupů, jejichž cílem je odhadnout možnost poškození zdraví člověka. Zahrnuje čtyři kroky: určení nebezpečnosti, vyhodnocení vztahu mezi dávkou a odpovědí, hodnocení expozice a charakterizaci rizika. Na hodnocení rizika navazuje řízení rizika. Hodnocení rizika souvisí s komunikací rizika.

Jsou takové hodnoty koncentrací nebo intenzit činitelů významných z hlediska vlivu pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, o nichž se podle vědeckých poznatků a zkušeností z pozorování pracovišť a sledování zdravotního stavu skupin pracovníků důvodně předpokládá, že jim mohou být téměř všichni pracovníci vystaveni po celý život, aniž by došlo k nepříznivému ovlivnění jejich zdravotního stavu.

Jsou chemické látky a azbest, u nichž byla prokázána přímá souvislost mezi expozicí těmto látkám a vznikem zhoubného nádoru u člověka nebo chemické látky, u nichž lze na základě dlouhodobých pokusů na zvířatech nebo jiných relevantních informací důvodně předpokládat, že mohou vyvolat zhoubné nádory u člověka.

Je elektromagnetické záření v intervalu vlnových délek 760 nm až 1 mm.

Je souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků.

Je vyjádření nevhodnosti pro konkrétní pracovní zařazení při posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě zdravotního stavu posuzovaného pracovníka, které platí bezpodmínečně (absolutní kontraindikace) nebo za určitých podmínek (relativní kontraindikace).

Je dána množstvím akumulovaného tepla v organismu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 50 W.h.m^-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence max. na 150.min^-1.

Jsou takové, při nichž práci nelze vykonávat bez přerušení po celou dobu směny, přičemž krátkodobě únosná doba práce je limitována množstvím kumulovaného tepla v organizmu max. 50 W.h.m^-2.

Činitel (materiál, zařízení, pracovní metoda a praxe, tedy např. stroj, strojní systém, technologie, systém práce, materiál, surovina, chemická látka a jiné) se schopností způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka. Jako nebezpečnost je označována vnitřní vlastnost nebo schopnost tohoto činitele způsobit škodu.

Je vnitřní vlastnost nebo schopnost nebezpečí (materiálu, zařízení, pracovní metody a praxe) způsobit škodu.

Je elektromagnetické záření v rozsahu frekvencí od 0 do 1,2.10¹⁵ Hz.

Jsou koncentrace těchto látek, které nesmí být překročeny v žádném časovém úseku pracovní směny. Vzhledem k praktickým možnostem stanovení koncentrace látky v ovzduší se připouští při hodnocení kvality pracovního ovzduší porovnávat s NPK-P časově vážený průměr koncentrací dané látky po dobu nejvýše 10 minut. NPK-P neskýtají dostatečnou ochranu osob zvýšeně vnímavých k účinku dané látky.

Jsou objektivně existující faktory, které zpravidla nevyvolávají nemoci z povolání, ale podílejí se na vzniku a rozvoji nespecifických onemocnění a ovlivňují pracovní pohodu pracovníků.

Jsou pracovní prostory komunikující s venkovním prostorem neuzavíratelnými otvory v takovém rozsahu, že jsou výrazně ovlivňovány tepelněvlhkostními podmínkami venkovního prostředí.

Škodlivina, která, je-li jí vystaven lidský organismus, může způsobit nemoc nebo odchylku zdravotního stavu.

Je větrání vyvolané ventilátorem.

Je vzduch odváděný větracím nebo odsávacím zařízením z větraného prostoru, který je po potřebné úpravě vracen do větraného prostoru.

Je soubor reakcí na pracovní podmínky, které jsou objektivně měřitelné fyziologickými, biologickými, psychologickými nebo klinickými metodami.

Je pojem označující služby poskytované pracovními lékaři zaměřené na prevenci poškození zdraví pracovníků vlivem práce, zlepšení jejich zdravotního stavu, podporu zdravého životního stylu, zlepšování, případně udržení zdravotní způsobilosti k práci a dlouhodobé udržení pracovní schopnosti , součástí péče je pravidelná kontrola pracovišť podniků, zjišťování vlivů práce a pracovních podmínek na člověka při práci, výkon lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců, posuzování zdravotní způsobilosti k práci, zajišťování první pomoci zaměstnancům, spolupráci s pracovníky státního odborného dozoru, podíl na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví , tuzemskou zvyklostí je označovat činnost (službu) poskytovanou zdravotnickými zařízeními za péči, detaily viz koncepce pracovního lékařství na www.mzcr.cz, www.pracovni-lekarstvi.cz, součástí pracovnělékařské péče není léčebná, diagnostická a preventivní péče, která souvisí s registrací pacientů.

Je část pracovního prostoru vymezená pracovníkovi či skupině pracovníků, v němž vykonávají své pracovní úkoly.

Jsou pracoviště v prostorech bez oken a světlíků, nebo v prostorech s okny, jejichž funkce je jiná než osvětlovací.

Jsou taková pracoviště, na nichž je omezeno přirozené větrání a požadované, obvykle stálé tepelně vlhkostní podmínky a čistota ovzduší jsou zajišťovány technickým zařízením (klimatizací).

Je vystavení organismu škodlivinám při pracovní činnosti.

Je kvalifikovaný zdravotnický pracovník, který má vhodný výcvik a který je zodpovědný za dohled nad zdravím při práci zaměstnanců jednoho nebo více podniků, optimálním navrhovaným kvalifikačním předpokladem lékaře pro výkon pracovnělékařské péče je dosažení plné kvalifikace v oboru pracovní lékařství, která je nezbytným předpokladem pro výkon specializované pracovnělékařské péče, minimálním požadavkem pro pracovní lékaře bez specializace v pracovním lékařství je absolvování schválených kurzů pracovního lékařství k získání osvědčení.

Jsou procesy, o nichž je prokázáno, že jsou spojeny s vyšším výskytem nádorových onemocnění u osob, které v tomto procesu pracují. Přitom nemusí být vždy přesně určeny látky, které jsou vlastní příčinou onemocnění.

Soubor fyzikálních, chemických, biologických, sociálních a organizačních faktorů, působících při výkonu vymezených pracovních činností na zdraví člověka.

Je změna polohy lidského těla nebo jeho části, zejména končetin, určená povahou pracovní činnosti.

Je poloha těla, v níž je vykonávána hlavní pracovní činnost. Je určena pracovním místem, používanými prostředky danými pracovním procesem a technologií a dále organizací práce na pracovišti. Pracovní polohy jsou přijatelné, podmíněně přijatelné a nepřijatelné.Přijatelné (fyziologicky přípustné) polohy jsou v sedě a ve stoje, event. s možností střídání sedu a stoje (přijatelná pracovní poloha). Součet trvání jednotlivých úkonů v jedné podmíněně přijatelné poloze nesmí přesáhnout 160 minut za směnu a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1–8 minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů. Celková doba práce ve směně v jedné nepřijatelné poloze nesmí překročit 30 minut za směnu.

Je soubor vlivu vnějších podmínek a okolností pracovního procesu na organismus pracovníka.

Je vyšetření pracovníka lékařem za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci či ke zjištění vlivů konkrétního pracovního zařazení pracovníka na jeho zdraví.

Rozlišují se prohlídky:

• vstupní (před zařazením k výkonu konkrétní práce)

• periodické čili pravidelné (konané ve stanovených termínech, patří sem prohlídky řadové)

• výstupní ( při ukončení vykonávané práce)

• mimořádné (při důvodném podezření ze zhoršení pracovních podmínek nebo zdravotního stavu)

• následné (konané v případě, že vlivy pracovních podmínek působí i po ukončení výkonu práce).

Je pracoviště, na němž pobývají pracovníci méně než 4 hodiny během pracovní směny.

Jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu vědomostí a znalostí vystaveni zaměstnanci po zákonem stanovenou pracovní dobu, aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdravotního stavu, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a pracovní výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty NPK-P musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu. Dodržování přípustných expozičních limitů neskýtá vždy dostatečnou ochranu osob zvýšeně vnímavých k účinkům dané látky.

Jsou takové podmínky, při nichž většina pracovníků nepociťuje chlad ani u nich nedochází k výraznější produkci potu v důsledku tepelně vlhkostní zátěže, tepelná rovnováha je však zajišťována úpravou počtu vrstev oděvu.

Je výměna vzduchu k tomu určenými větracími otvory, jejíž hnací silou je rozdíl tlaku teplejšího a chladnějšího vzduchu nebo tlak větru.

Je pracovní zátěž, kladoucí nároky na psychické procesy, zejména pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování, které vyplývají z požadavku na zpracování informací.

Je pravděpodobnost, že určitá nebezpečná událost vznikne a pravděpodobnost způsobení škody v podmínkách užití nebo expozice, s přihlédnutím k možnému rozsahu škody. Riziko může být odstranitelné, neodstranitelné, přijatelné, nepřijatelné, významné, nevýznamné.

Je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací.

Je pracovní zátěž spojená s převahou zatěžování smyslových orgánů a jim odpovídajících struktur centrálního nervového systému.

Je objektivně existující faktor, který pro svoji fyzikální, chemickou nebo biologickou povahu může způsobit nemoc z povolání, profesionální otravu nebo jiné poškození zdraví z práce.

Je práce s převahou takových činností, které způsobují trvání svalového stahu, zvýšení svalového tonu a udržování polohy. Svalová síla vynakládaná na svalový stah trvá déle než 3 s.

Je pracoviště, na němž pobývají pracovníci během pracovní směny více než 4 hodiny.

Je elektromagnetické záření v rozsahu vlnových délek 180 nm až 400 nm.

Je zařízení zajišťující řízenou výměnu vzduchu v daném prostoru s nuceným přívodem vzduchu nebo jeho odvodem, popř. jejich kombinací.

Je řízená výměna vzduchu v daném prostoru přirozeným nebo nuceným způsobem.

Dosud užívaný pojem pro základní, tj. primární pracovnělékařskou péči, (viz pracovnělékařská péče)

Je celkový stav organismu pracovníka zjišťovaný lékařskou prohlídkou a hodnocený podle souboru fyziologických a patologických jevů postižitelných diagnostickými metodami.

Je numerická nebo grafická obrazovka bez ohledu na použitý způsob zobrazování.